Sdílet na Facebooku

Starobylá a strastiplná historie Korsiky

Stejně jako celé středomoří má i Korsika dlouhou a bohatou historii spojenou nejenom s počátky civilizace – Římskou říší, ale později i s mořeplaveckými velmocemi jako Janov. Dokonce se spekuluje, že se zde narodil Kryštof Kolumbus. I novověká historie Korsiky je poměrně bohatá ať už ta spjatá s Napoleonem Bonaparte a jeho rodinou nebo ta úplně nejnovější s válčením v druhé světové válce.

To vše ale započalo už před 14. tisíci lety v době paleolitu. První hmotné důkazy dokládající lidskou přítomnost jsou kosterní pozůstatky ženy nalezené na jihu ostrova v oblasti dnešního Bonifacia. Tyto kosti pochází o období neolitu (7. tisíciletí před Kristem). Velkou zajímavostí a jedním z turistických lákadel Korsiky, která se zachovala až do dnes, jsou dolmeny a menhiry. Ty pochází právě z této doby a v různě velkých formacích je naleznete po celém ostrově.

Později ve starověku se zde začínají objevovat i první dobyvatelé – nejdříve Řekové a Římané, které následně vystřídali Gótové, Vandalové, Byzantinci, muslimští Maurové. Po těchto divokých obdobích střídání obyvatel nakonec nadvládu nad ostrovem převzal křesťanský stát – Vatikán.

Za období raného středověku tedy 10. století se na ostrově postupně vytváří šlechtické rody, které vládnou jako ostatní aristokraté na pevnině svým poddaným železnou rukou. V 11. století byla Korsika pronajata papežem Urbanem biskupům v Pise. Ani ti si však nadvládu nad ostrovem neudrželi dlouho. Během následujícího století převzali kontrolu nad ostrovem Janované, kteří po vzoru předchozích vládců nastolili na Korsice pevný vojenský režim. Odpor místního obyvatelstva proti tomuto útlaku samozřejmě sílil, ale síla Janova byla tak velká, že si dokázal udržet moc nad ostrovem po dalších pět století.

Nynější páni ostrova – Francouzi se zde objevují až v 16. století. Tenkrát ještě v roli osvoboditelů. Jednalo se ale jen o krátkodobou změnu a ostrov se brzy opět dostal pod správu Janova. V tomto období nastává asi největší útlak. Mnoho obyvatel zaplatilo za zradu Janova životem a další velká část byla nucena emigrovat.

18. století přineslo počátky národního uvědomění a sním i vrchol protijanovského odboje. V letech 1736 až 1741 se z Korsiky stává nezávislá monarchie, v jejímž čele stojí král Theodor von Neuhoff. Odtud byl už jen malý krůček k slavnému období Korsické historie. V roce 1755 tak na scénu přichází Pascal Paoli, který sjednocuje Korsičany a vede ozbrojenou vzpouru proti Janovanům. Po vyhnání Janovanů je na Korsice vyhlášena republika a vytvořena první novověká evropská demokratická ústavu, unikátní dílo v éře ještě stále vládnoucího absolutismu.

Znechucení Janované se proto rozhodli Korsického problému zbavit a prodávají celý ostrov Francii. Ta v té době byla na mocenském vzestupu, a proto bez problémů poráží Paoliho stoupence. Republika je zrušena a samotný Pascal Paoli přinucen k emigraci. Osud nezávislost je definitivně zpečetěn v roce 1769, to už je celá Korsika kompletně ovládána Francouzi. Ti se však poučili z chyb Janovanů a začínají se k místním obyvatelům chovat mnohem lépe. Vytváří zde dokonce nový zákoník známý jako „Code Corse“ a samozřejmě usilují i o další rozvoj například zemědělství.

Komentáře jsou uzavřeny.